Proč je Saúdská Arábie fixována na Libanon
Do hloubky: Saúdové tvrdí, že vláda Hizballáhu by se rovnala vyhlášení války
(Anwar Amro/AFP/Getty Images
Libanonský premiér Saad al-Hariri rezignoval 4. listopadu po necelém roce v úřadu během plamenného projevu vysílaného ze saúdského hlavního města Rijádu.
Byl to vývoj, který jen málokdo viděl přicházet – a ani nepředvídali Harírího rozmach na šíitské milice Hizballáh, nyní jednu z hlavních libanonských politických stran.
Harírí narozený v Saúdské Arábii řekl, že hnutí podporované Íránem vytvořilo stát ve státě a že se bál o svůj život. Obvinil Írán ze zasahování do vnitřních záležitostí arabských zemí a varoval Teherán, že sunnitské arabské národy znovu povstanou a ruce, které jste do něj bezbožně natáhli, budou useknuty.
Harírího prohlášení a jeho zuřivost šokovaly členy jeho vlastního okolí, The New York Times zprávy.
O několik dní později krize zesílila, když saúdskoarabský ministr pro záležitosti Perského zálivu Thamer al-Sabhan prohlásil, že bez Harírího u kormidla by se s Libanonem zacházelo jako s vládou vyhlašující válku Saúdské Arábii.
Eskalace napětí má kořeny v odhodlání Saúdů omezit vliv Íránu na arabské mocnosti.
Proč jsou ale mezi Rijádem a Bejrútem spory – a skončí to válkou?
Proč je Saúdská Arábie fixována na Libanon?
Sunnity vedená Saúdská Arábie a šíitský Írán po celá desetiletí soupeří o nadvládu na Blízkém východě prostřednictvím zástupných válek a podporují protichůdné frakce v konfliktech v Iráku, Sýrii, Libyi, Jemenu a v minulosti i Libanonu.
Saúdská Arábie chce nyní eskalovat svou zástupnou válku s Íránem, říká Al Jazeera hlavní analytik Marwan Bishara a Libanon je v této bitvě opět přirozenou frontou.
Írán skutečně tvrdě tlačí na rozšíření svého vlivu v Libanonu prostřednictvím Hizballáhu, založeného v 80. letech s podporou nové íránské revoluční vlády. Zůstává klíčovým činitelem zájmů Teheránu.
Hizballáh je stát ve státě a dělá nabídku Íránu nejen v Libanonu, ale také v sousední Sýrii, říká se sídlem v Dubaji Gulf News , shrnující saúdskou perspektivu organizace, kterou klasifikuje jako teroristickou skupinu.
Syrská občanská válka, která postavila většinové sunnitské rebely proti šíitské vládě Bašára al-Asada a spřátelených milicí včetně Hizballáhu, také přiživila sektářské napětí v Libanonu. Před Harírího inaugurací, v prosinci 2016, byl Libanon bez hlavy státu téměř dva a půl roku kvůli hořkým rozporům mezi pro-Asadovskou frakcí vedenou Hizballáhem a protiasadovskými stranami v jeho parlamentu. .
Nařídila Saúdská Arábie Harírímu, aby odstoupil?
Libanonská ústava nařizuje multidenominační vedení – prezident musí být maronitský křesťan, premiér sunnitský muslim a předseda sněmovny šíitský muslim, zastupující tři hlavní náboženské komunity v zemi.
Harírího náhlá rezignace tuto křehkou rovnováhu odbourává – nevítaný vývoj v zemi dlouho zmítané náboženskými a sektářskými spory.
V tomto kontextu není těžké pochopit, proč někteří z Harírího odpůrců považovali jeho rezignaci za řízený krok Rijádu zaměřený na vykolejení křehké libanonské vlády národní jednoty, v níž Hizballáh a sunnitské strany vládnou společně v neklidném spojenectví.
Hassan Nasralláh, vůdce libanonské frakce Hizballáh, popsal Harírího rezignaci jako rozhodnutí vnucené Saúdy, říká Al-Džazíra. Nasralláh dokonce navrhl, že text Harírího rezignace napsali jeho saúdští manipulátoři a tvrdil, že způsob, jakým byla provedena, neodráží Harírího způsob, jak se s věcmi vypořádat.
Teherán zopakoval obvinění a prohlásil, že Harírího odchod byl součástí americko-saúdsko-sionistického spiknutí, jehož cílem je destabilizovat region, Stiskněte TV zprávy.
Regionální analytici řekli The New York Times, že Harírího pravděpodobně k rezignaci tlačili jeho mecenáši, Saúdové, protože oni a USA zvyšují úsilí v boji proti íránskému vlivu.
Půjde Saúdská Arábie do války s Libanonem?
Zatím nejeví známky jakékoli vojenské mobilizace.
Hizballáh má dobře vybavené vojenské křídlo, které existuje paralelně s poměrně malými oficiálními ozbrojenými silami Libanonu. Organizace v minulosti nezávisle podnikla jednostrannou vojenskou akci, zejména měsíční válku s Izraelem v roce 2006, ale analytici říkají, že vůdce Hizballáhu se chce vyhnout ozbrojenému konfliktu se Saúdskou Arábií.
Nasralláh vyzval ke klidu a naléhal na Harírího – tento týden střídavě hlášeno, že buď cestuje po Spojených arabských emirátech nebo je v domácím vězení v Saúdské Arábii –, aby se vrátil domů a prodiskutoval situaci v zájmu vzácného občanského pořádku v Libanonu.
Nasralláhova slova jsou pokusem deeskalovat situaci a omezit ji, řekl Sami Nader, ekonom z univerzity Saint Joseph v Bejrútu. The New York Times .
Hizballáh také dbá na ochranu vlastní politické budoucnosti skupiny. Pokud se rozpor s Harírím a jeho stranou Hnutí budoucnosti nepodaří zahojit, Hizballáh bude bez sunnitského koaličního partnera ve vládě, která téměř jistě bude mít krátké trvání.
Libanonská vláda bez mezinárodní důvěryhodnosti by představovala teoreticky snazší cíl pro nepřátele Hizballáhu, včetně Washingtonu a Tel Avivu, kteří považují šíitskou skupinu za teroristickou organizaci, říká Zahraniční styky .
V tomto scénáři by Saúdská Arábie mohla skončit dosažením svých politických cílů bez jediného výstřelu.
