Agónie Ukrajiny: jak udržet Putinovo Rusko na uzdě
Pussy Riot ukazuje cestu: pokrytí sociálních médií je nejlepší odpovědí na kyjevský „zlý problém“
2014 AFP
KDYŽ dojde na krizi v Kyjevě a agónii Ukrajiny, slovo „komplexní“ je volně šířeno odborníky široko daleko.
Jistě, Ukrajina je hluboce rozdělená etnická směs – ale, upřímně řečeno, ne tak smíšená. Více než tři čtvrtiny lidí, kteří tam žijí, jsou Ukrajinci, necelých 18 procent jsou etničtí Rusové a necelých pět procent jsou jiné národnosti, včetně Řeků, Turků a Židů.
Ukrajina byla jednou z nejbohatších a občas nejzdráhavějších součástí SSSR. Nyní Vladimir Putin chce, aby byla partnerem jeho postsovětského impéria prostřednictvím celní unie, oslazené nabídkou zlevněného ruského plynu.
Prezident Viktor Janukovyč si proto vybral ruskou unii proti nabídce EU na přidružení a velkorysé obchodní dohodě.
O co Janukovyč nesmlouval, bylo nahromadění protestů, které by jeho rozhodnutí uvítaly. Tento týden to vedlo k neustálým bitvám mezi státní policií, která se uchýlila k odstřelovacím puškám a lehkým kulometům, a demonstranty, kteří jsou stále ozbrojenější. A počet obětí 75.
Z událostí ze čtvrteční noci je zřejmé, že síly ministerstva vnitra a policie již nemohou zadržet hlavní město. Přes noc postavili v horních patrech prezidentské kanceláře pozice odstřelovačů v pytlích s pískem, aby se naposledy postavili.
V ulicích aktivisté tvoří „stovky“ – sotni – tradiční výraz pro jednotku kozácké jízdy. V protestech se objevily další skupiny nacionalistů, jako jsou Patrioti Ukrajiny, Trident a Bílé kladivo pod záštitou koalice Pravý sektor.
Někteří odvozují svůj původ k válečnému nacionalistovi Stepanu Banderovi, který při ústupu sovětských sil v roce 1941 vyhlásil nezávislý stát na západní Ukrajině – jen aby byl zajat a uvězněn invazními Němci.
Romano Prodi, bývalý předseda komise EU a expremiér Itálie, ve čtvrtek ostře odsoudil použití palebné síly a násilí demonstranty. New York Times , ale přesvědčivě tvrdil, že to není omluva pro Janukovyče, aby vyzval svého přítele Putina, aby pomohl tím, že pošle ruské vojenské svaly.
Pravděpodobně stejně katastrofální pro Janukovyče by byl rozkaz ve vlastní ukrajinské armádě, tradičně neutrální, na rozdíl od policie a bezpečnostních složek.
Během posledních tří měsíců prohazoval jmenování ve vrchním velitelství armády, aby dostal své muže na místo, pokud by se rozhodl vyhlásit stanné právo. Ale ukrajinská armáda, která byla v době, kdy byla nasazena po boku sil NATO v mírových operacích na Balkáně, synonymem pro korupci a úplatky, je hluboce rozdělena. Předpokládá se, že by se rozdělil, pokud by byl nařízen do ulic, přičemž až polovina by přešla k demonstrantům.
V novém geopolitickém žargonu existují „zlé problémy“ – tedy problémy, které nemají řešení – a „složité hádanky“, takové, které mohou mít nějaké východisko, jakkoli se to ukáže být klikaté a obtížné. Ukrajina tento víkend balancuje mezi těmito dvěma.
Zdá se, že Janukovyč nabídl trochu oddechu nabízet volby . Ale prosté opakování toho, co se stalo v roce 2010 – volby, které vyhrál Janukovyč – nebude stačit. Je vyžadována celková revize ústavy se zaručením zastoupení a práv menšin a stran.
Musí také přijít prohlášení o nevměšování z Moskvy, Washingtonu a Bruselu. Mezitím musí evropští ministři zahraničí v čele s Laurentem Fabiusem z Francie a Radislawem Sikorksym z Polska vydržet v Kyjevě, protože mají většinu tohoto týdne, doslova.
Přes všechen ten rozruch není pozice Vladimira Putina tak silná, jak by se mohlo zdát. Není to jako Praha v roce 1968 nebo Gruzie v roce 2008, kdy Moskva mohla nasadit své tankové kolony téměř bez předsudků. Vzhledem k chronickému stavu separatistického a islamistického povstání na Kavkaze, nemluvě o Putinových problémech s vnitřní bezpečností, je ruské vojenské vměšování jistě nereálné.
Ukrajina je nyní v sevření spontánního společného spalování – moderních verzí žakárů (středověkých francouzských rolnických povstání) – ve více než půl tuctu velkých center, která by ruská armáda nebyla schopna kontrolovat, ostýchat se nasadit více než 100 000.
Ale největší varování Putinovi, proč to není Praha '68 nebo Georgia '08, dává výmluvně Maria Alyokhina, zakládající členka Pussy Riot, o jejím zatčení v Soči, otištěné dnes v New York Times.
„Tento týden v Soči jsme byli s Naděždou Tolokonnikovovou, další členkou Pussy Riot, třikrát zadrženi a pak ve středu napadeni kozáckými (tentokrát proruskými) milicionáři biči a pepřovým sprejem. Pan Putin vás naučí, jak milovat vlast.“
Obrázky punkových rockerů přepadeni kozáky s bičem se stal virálním na YouTube a sociálních sítích, stejně jako záběry zkrvavených demonstrantů v Kyjevě a odstřelovačů ze samopalů. Putin a Janukovyč by měli vědět, že proti tomu stojí.
