Boris Johnson přirovnává problém irských hranic k poplatkům za přetížení – a dalším nesmyslům
Ministr zahraničí může přidat Irsko na seznam národů, které v průběhu let urazil
Rob Stothard/Getty Images
Boris Johnson byl těžce kritizován za vytváření paralel mezi irskou hranicí a londýnskými čtvrtěmi.
Během rozhovoru v pořadu Dnes na Radiu 4 ministr zahraničí přirovnal výzvu irských hranic k výzvě pokusu o zavedení městského poplatku za přetížení.
Mezi Islingtonem, Camdenem a Westminsterem není žádná hranice, ale když jsem byl starostou Londýna, vzali jsme lidem cestujícím mezi těmito dvěma čtvrtěmi stovky milionů liber bez nutnosti hraničních kontrol, řekl Johnson.
Existují nejrůznější uspořádání. Myslím, že je to velmi relevantní srovnání, existuje prostor pro předběžnou rezervaci, elektronické kontroly.
'Mezi Camdenem a Westminsterem není žádná hranice.' Ministr zahraničí Boris Johnson o debatě o Severním Irsku #r4 dnes pic.twitter.com/UMDixRaoji
— BBC Radio 4 Today (@BBCr4today) 27. února 2018
Zdá se, že problém, který Johnson postrádá, spočívá v tom, že hraniční kontroly zahrnují také kontroly zboží a předpisy o pravidlech původu, říká Opatrovník je Andrew Sparrow.
Farmář z Camdenu, který denně přepravuje tisíce galonů mléka do sýrárny ve Westminsteru, by se těchto obav nemusel obávat, ale v Irsku ano.
Když @BorisJohnson se rozhodne sestoupit z jiné planety, kterou jasně obývá, je vítán, když přijede a skutečně navštíví irské hranice.
— Colum Eastwood (@columeastwood) 27. února 2018
Otevřená Británie, která vede kampaň za mírný brexit, vydala prohlášení, ve kterém říká: Srovnávat hranici mezi dvěma suverénními státy, Velkou Británií a Irskou republikou, s hranicemi mezi různými londýnskými čtvrtěmi je nejen zjevně směšné, ale také ukazuje ohromující necitlivost a ohromující neznalost konfliktu, ve kterém od roku 1969 do podpisu velkopáteční dohody zemřelo přes 3000 lidí.
můžete namítnout, že Borisovo srovnání Camden-Westminster může být relevantní pro zaznamenání skutečnosti, že vozidla překračují hranici - ale co když chcete vědět, co je ve vozidlech?
— Andy Bell (@andybell5news) 27. února 2018
Za předpokladu, že Boris udělal ten dnešní rozhovor pro odvahu. Především proto, že je to uklidňující, než si myslet, že jeho odpověď na Brexit je ve skutečnosti karta Oyster.
- gabyhinsliff (@gabyhinsliff) 27. února 2018
Labouristická strana odmítla jeho komentáře jako obvykle jednoduché a netaktní – a je jistě pravda, že ministr zahraničí udělal řadu překlepů týkajících se jiných zemí a kultur.
Zde je šest jeho nejznámějších gaffes:
Maorská mánie
Boris Johnson riskoval na oficiální návštěvě Nového Zélandu špetku svého typického humoru, který není na PC, když žertoval, že tradiční maorský pozdrav může být v hospodě v Glasgow špatně interpretován.
Ministr zahraničí byl v malebném turistickém městě Kaikoura na jižním ostrově země, kde loni v listopadu zemřeli dva lidé při zemětřesení o síle 7,8 stupně. Poté, co Johnson vzdal hold obyvatelům, kteří po zemětřesení přijali uvízlé turisty, poděkoval místním obyvatelům za to, že ho naučili hongi – tradiční maorský pozdrav, při kterém obě strany tisknou nosy a čelo k sobě.
Myslím, že je to krásná forma úvodu, i když v hospodě v Glasgow by to mohlo být špatně interpretováno, vtipkoval Johnson v narážce na ‚Glasgowský polibek‘ neboli zadek na hlavě, říká Daily Telegraph .
Boris Johnson říká, že tradiční maorský pozdrav, hongi, „může být špatně interpretován v hospodě v Glasgow“ pic.twitter.com/3FL6RUyItW
- PA Media (@PA) 24. července 2017
Naštěstí pro anglo-novozélandské vztahy to tentokrát vypadalo, že mu to projde. Jeho komentář vyvolal u publika smích.
americký prezident Barack Obama
Začátkem tohoto roku Johnson vyvolal odpor tím, že se zamyslel Slunce zda částečný keňský prezident odstranil bustu Churchilla z Bílého domu kvůli jeho „nenávidě předků k britskému impériu“.
Johnson byl za tyto poznámky pronásledován na Twitteru, ale podle jeho kolegy Brendana O’Neilla nespravedlivě Divák . Politik napsal pouze pravdu, řekl, Obama má keňské předky a busta byla odstraněna z Oválné pracovny.
Palestinská území
Johnson byl nucen zkrátit cestu do Palestiny koncem loňského roku poté, co během cesty na Blízký východ učinil proizraelské komentáře. Setkání s palestinskou skupinou mládeže bylo zrušeno kvůli jeho nepřesným, dezinformovaným a neuctivým poznámkám o bojkotu izraelského zboží, které tehdejší londýnský starosta učinil v Izraeli těsně předtím, než odcestoval do státu, Opatrovník hlášeno.
Johnson řekl publiku v Tel Avivu, že bojkot Spojeného království byl naprosto šílený a podporovali ho pouze levicoví akademikové v manšestrových kazajkách, zakuklených zubů.
Toki Sekiguchi, ve věku deset
Loni na podzim, při návštěvě Tokia, se Johnson přistihl, že se omlouvá japonskému školákovi Tokimu Sekiguchimu poté, co ho srazil buldozerem k zemi v tom, co mělo být přátelskou hrou pouličního rugby.
Před devíti lety Johnson narazil hlavou na německého reprezentanta Maurizia Gaudina během charitativního fotbalového zápasu, zatímco v roce 2015 podrazil při hraní fotbalu v Londýně malé dítě.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Letos v dubnu se Johnson přihlásil do soutěže v Divák napsat obscénní a pomlouvačný limerick o tureckém prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, aby se zmínil o svobodě slova.
Vyhrál s pěti řádky, které ve skutečnosti nejmenovaly Erdogana, ale vyprávěly příběh mladého chlapíka z Ankary, který se miloval s kozou. Co Johnson udělal s peněžní odměnou 1 000 liber, nebylo odhaleno.
Celý africký kontinent
Ve sloupci z roku 2002 pro Divák Johnson řekl o Africe: Kontinent může být skvrnou, ale není skvrnou na našem svědomí. Problém není v tom, že kdysi byli velení [Britové], ale v tom, že my už nevelíme.
Na obranu britských kolonialistů před obviněním z dovozu nevhodných plodin dodal: Pokud by se domorodci nechali svému osudu, nespoléhali by na nic jiného než na okamžité sacharidové uspokojování jitrocele.
Johnson citoval nejmenovaného britského úředníka, který mu řekl: Byl jsem v Africe celé věky a je tu jedna věc, kterou prostě nechápu. Proč jsou k sobě tak brutální? Můžeme s nimi zacházet jako s dětmi, ale není to kvůli nám, že se chovají jako děti v Pánu much.
Politik došel k závěru: Nejlepším osudem Afriky by bylo, kdyby se staré koloniální mocnosti nebo jejich občané znovu vrhli jejím směrem; s tím, že tentokrát nebudou požádáni, aby se cítili vinni.
