Co bude se Sýrií?
Může to vypadat jako chaos, ale je situace na severu Sýrie pečlivě manipulována Moskvou?

Getty Images
V návaznosti na rozhodnutí Donalda Trumpa urychleně stáhnout všechny americké jednotky ze Sýrie se velká pozornost soustředila na následný útok na kurdské pozice ze strany tureckých ozbrojených sil a chřadnoucí diplomatické postavení Washingtonu na Blízkém východě.
Zdá se však, že Trump tím, že změnil rovnováhu sil v Sýrii, nechal otevřené dveře starému nepříteli, aby plně využil mocenské vakuum, které se podle všeho formuje: Rusku.
Vzhledem k tomu, že Turecko stojí proti Kurdům vedeným Syrským demokratickým silám (SDF) a armádě syrského prezidenta Bašára al-Asada, ruský prezident Vladimir Putin vstoupil jako de facto prostředník, zprostředkovával dohody a povzbuzoval jednání mezi válčícími stranami.
Časy uvádí, že Putin jako blízký spojenec tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a Asada bude dohlížet na rozřezání severní Sýrie tím, že uvolní svůj značný vliv na Turecko a Sýrii a vyloučí USA z budoucích rozhovorů.
Erdogan se skutečně odmítl setkat s Mikem Pompeem, americkým ministrem zahraničí, který dnes přijede do Ankary požádat Turecko o příměří, ale podle zpráv odcestuje do Moskvy, aby se setkal s Putinem před koncem měsíce.
Pro Trumpa je myšlenka, že by se Rusko stalo klíčovým hráčem na Blízkém východě, málo významná. Mají tam hodně písku, řekl ve středu novinářům, když se ho zeptali na ruské plány pro region. Je tu tedy spousta písku, se kterým si mohou hrát.
Ale pro Syřany jsou důsledky obrovské. Nedávný vývoj upevnil ústřední roli Moskvy při utváření budoucnosti země, Reuters Syřané, kteří jsou proti Asadově autoritářské vládě, mohou značně trpět, protože ruský zásah letectvem v roce 2015 pomohl zvrátit průběh syrské občanské války ve prospěch Asada.
Co se ale podle expertů stane se Sýrií a zejména s jejím kurdským obyvatelstvem?
Co se děje?
Turecko už dva týdny využívá stažení amerických jednotek k vedení vysoce kontroverzní války proti kurdským pozicím v severní Sýrii.
Al Jazeera uvádí, že Turecko pohlíží na syrské kurdské bojovníky jako na teroristy spojené s násilnými separatisty na tureckém území a Ankara tvrdí, že cílem operace je zatlačit síly vedené Kurdy z pohraniční oblasti a vytvořit „bezpečnou zónu“ pro návrat syrských uprchlíků.
Kritici rozhodnutí Turecka zaútočit na Kurdy tvrdí, že jde o útok na nevinnou etnickou skupinu, přičemž někteří zacházejí tak daleko, že to označují za genocidu.
V možná nejpřekvapivějším vývoji konfliktu však Kurdy vedené SDF vytvořily alianci se svým tradičním nepřítelem, Asadovou vládou, která od té doby rozmístila v pohraniční oblasti jednotky na ochranu SDF před tureckou vojenskou akcí.
co dělá Rusko?
Moskva se prosazuje jako klíčový hráč tím, že zaplnila vakuum, které v severní Sýrii zanechaly USA. Jednotky ruské vojenské policie tento týden začaly hlídkovat kontaktní linii mezi syrskými a tureckými silami, zatímco Asadovy jednotky – podporované Ruskem – získaly plnou kontrolu nad městem Manbidž.
The Wall Street Journal (WSJ) uvádí, že jde o součást širší strategie vlivu na region. List uvádí, že součásti SDF – kurdské jednotky lidové ochrany (YPG), stejně jako asyrské křesťanské síly a arabské kmenové milice – bojovaly pod jedním praporem a byly pro USA zásadním spojencem při získávání zpět od Islámského státu. . Nyní, říká WSJ, se zdá, že tato mocná armáda se dostává pod ruskou kontrolu.
Kromě toho přílišné spoléhání se na Rusko ze strany válčících stran konfliktu – z nichž všichni byli oslabeni téměř desetiletou válkou – pomůže Putinovi nastavit tempo pro severní Sýrii, zejména na východ od Eufratu, řekl agentuře Reuters proasadovský zdroj. .
Toto je jediné území v Sýrii, nad kterým mají Kurdové autonomii, ale WSJ poznamenává, že vládnoucí kurdská strana v regionu má kancelář v Moskvě, a tak zbývající naděje na udržení kurdské autonomie budou záviset na Rusku.
Zdá se, že Rusko a Turecko chtějí podepsat dohodu, která rozdělí turecko-syrskou hranici na nové kontrolní zóny a zabrání každému z jejich místních spojenců – syrské vládě za Turecko a protiasadovským povstalcům za Rusko – v další eskalaci konfliktu.
Myslím, že tam budou skutečné třenice, ale myslím si, že to Rusové zvládnou. Je třeba uzavřít dohodu, řekl Joshua Landis, expert na Sýrii a vedoucí Centra pro blízkovýchodní studia na University of Oklahoma.
Co se stane příště?
The Independent vykresluje ponurý obraz budoucnosti Kurdů. Podle listu ruské jednotky vstupující do Sýrie převezmou prázdné, ale nedotčené americké vojenské základny, aby se ujistily, že turecké a syrské vládní jednotky nezačnou bojovat, což naznačuje, že ruská sebepopsaná mírová mise není zcela altruistická.
Dokument také naznačuje, že odchod Turecka z NATO k užšímu vztahu, ne-li formálnímu spojenectví s Ruskem, se zdá téměř dokončen. Zdá se, že Putin, jako hlavní trn v oku NATO, se pokouší Erdogana vypudit z bloku.
CNN poznamenává, že se zdá, že Rusko se také dvoří Saúdské Arábii, přičemž Putinovi se tento týden dostalo vřelého přijetí během jeho první návštěvy království po více než deseti letech. Televizní stanice uvádí, že tato cesta navazuje na návštěvu saúdského krále Salmána v roce 2017 v Moskvě s cílem rozšířit vztahy klíčových producentů ropy.
Pokud Rusko dokáže odnaučit Saúdskou Arábii od spoléhání se na americkou diplomatickou a vojenskou sílu a přitáhnout ji k Moskvě, Putin by mohl účinně tahat za nitky za celý Blízký východ.
Rusko již má úzké vztahy s hlavními šíitskými režimy v regionu – syrskou vládou a jejím nejbližším spojencem, Íránem – a navázání současných diplomatických vztahů se Sunnity ovládanou Saúdskou Arábií a Tureckem by mohlo být pro Moskvu nesmírně přínosné.
Může něco zastavit Putina?
Pro Putina existuje jeden hlavní problém, který může zmařit jeho plány ovládnout Blízký východ: Rusové. Podle Německá vlna Putinovi spoluobčané jsou stále unaveni jeho zahraničněpolitickými dobrodružstvími, a protože skutečné disponibilní příjmy nadále klesají již pátý rok po sobě, 55 % z nich si přeje, aby syrská operace skončila co nejdříve.
Vysílatel naznačuje, že Putin se připravuje na nejistý politický přechod, až v roce 2024 vyprší jeho čtvrté prezidentské období, a říká, že vyhlásit vítězství a odejít ze Sýrie zní jako lepší nápad než žonglovat s několika „spojenectvím výhod“ na Blízkém východě.
Ale přežije Asad bez ruské podpory? Co se stane s ruskými námořními základnami, pokud se region ponoří do války? Poté, co se Putin před čtyřmi lety snadno zapojil na Blízkém východě, může být pro Putina mnohem komplikovanější vyprostit se a udržet své zisky nedotčené, uvádí se.