Dokáže Emmanuel Macron zachránit íránskou jadernou dohodu?
Francouzský prezident čelí těžké bitvě o vítězství nad Donaldem Trumpem, protože se rýsuje odchod USA
Alex Wong/Getty Images
Francouzský prezident Emmanuel Macron využije tento týden své státní návštěvy USA k poslední prosbě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neopouštěl multilaterální jadernou dohodu s Íránem.
Trump dlouho vyjadřoval, že se mu nelíbí dohoda z roku 2015, kterou vyjednal jeho předchůdce Barack Obama, ale až dosud měl v úmyslu udržet USA na straně z velké části kvůli tlaku jeho vlastního kabinetu a blízkých poradců.
Nedávné změny v Trumpově top týmu však vedly k nahrazení zastánců dohody s Íránem, jako je bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson, zahraniční politici. Patří mezi ně jeho nástupce na ministerstvu zahraničí Mike Pompeo a především bývalý americký velvyslanec při OSN John Bolton, Trumpův nový poradce pro národní bezpečnost.
Zdá se, že tento příliv zastánců tvrdé linie, kteří sdílejí Trumpův pohled na svět, rozhodně posunul prezidentovo myšlení.
BBC uvádí, že nejpozději 12. května bude rozhodnuto o tom, zda USA opustí jadernou dohodu a znovu zavedou ekonomické sankce.
Rozhodnutí odejít je do značné míry učiněno, řekl zdroj obeznámený s uvažováním administrativy o Íránu CNN . Zdroj uvedl, že administrativa se takto postavila, ale dohlíží na možnost zůstat, pokud by Evropané byli schopni získat ústupky z Íránu [nebo] nějak vytáhnout králíka z klobouku.
Američtí a evropští vyjednavači údajně nepřetržitě pracují na tom, aby se dohodli na ústupcích, které by Trumpovi pomohly zachovat si tvář a udržet USA v mezinárodním paktu.
V tom, co se zdá být koordinovaným mezinárodním diplomatickým úsilím o záchranu dohody, bude Macrona v pátek následovat německá kancléřka Angela Merkelová. Očekává se, že Britka Theresa Mayová promluví s americkým prezidentem telefonicky.
Dva další spolusignatáři, Rusko a Čína, také tlačí na Trumpa, aby USA v dohodě ponechal.
Íránský ministr zahraničí Mohammed Zarif, zapojený do vlastního lobbistického úsilí na vysoké úrovni, nabídl Macronovi podporu, ale zdůraznil, že dohoda nemá žádný plán B a je to buď všechno, nebo nic.
Včera vysoký íránský představitel řekl, že Teherán by mohl odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud by USA zrušily jadernou dohodu podepsanou v roce 2015.
Na samostatné adrese Íránský prezident Hasan Rúhání rovněž varoval Trumpa, aby zůstal v jaderné dohodě, jinak bude čelit vážným následkům.
Říkám těm v Bílém domě, že pokud nedostojí svým závazkům... íránská vláda bude rozhodně reagovat, řekl Rúhání. Minulý týden Írán prohlásil, že je ochoten urychlit svůj jaderný program, pokud dohoda padne.
Navzdory tvrdé rétorice není podle CNN jasné, co by Írán udělal, kdyby USA dohodu opustily. Pokud Írán zareaguje tím, že odejde, postaví je to na cestu konfrontace se Spojenými státy a Evropany v době, kdy jsou v regionu dost natažené, a v socioekonomických protestech, které po celé zemi nadále bublají, Firas Vysílateli to řekl Maksad, ředitel Arabia Foundation.
Jednou z možností, řekl Maksad, je, že Írán odpoví asymetrickými útoky zaměřenými na zájmy USA v regionu: americké jednotky v Iráku, speciální jednotky v Sýrii, diplomaté a diplomatická zařízení na celém Blízkém východě.
Ropa dosáhla tříletého maxima kvůli obavám z íránských sankcí
Vyhlídky na nové americké sankce poslaly cenu ropy raketově nahoru na tři a půl roku.
Šest dní po sobě jdoucích cenových růstů ropa Brent poprvé od roku 2015 vyskočila na více než 75 dolarů za barel.
Ceny ropy od doby, kdy na začátku roku 2016 dosáhly minima 40 dolarů, neustále rostou, což je způsobeno především rozhodnutím největších světových producentů ropy, včetně OPEC a Ruska, omezit těžbu v loňském roce.
Krok USA odstoupit od dohody s Íránem a znovu uvalit sankce na třetího největšího producenta ropy v kartelu OPEC hrozí dalším zpřísněním globálních dodávek. BBC .
