Srebrenica: Jak se genocida vrátila do Evropy před 20 lety
Po celém kontinentu se konají vzpomínkové akce k uctění památky smrti 8 000 bosenských mužů

2011 AFP
Bohoslužby se konají po celé Evropě v době před Dnem památky Srebrenice 11. července, u příležitosti 20. výročí genocidy ve Srebrenici.
Události, které se odehrály v červenci 1995, jsou široce považovány za nejhorší genocidu v Evropě od druhé světové války a v posledních letech byla kritizována role OSN a Západu.
V roce 1999 generální tajemník OSN Kofi Annan napsal : 'Díky omylu, špatnému úsudku a neschopnosti rozpoznat rozsah zla, kterému čelíme, jsme nedokázali udělat svou roli, abychom pomohli zachránit lid Srebrenice před srbskou kampaní masového vraždění.'
Co se stalo ve Srebrenici?
V červenci 1995, ke konci bosenské války, tisíce muslimských Bosňáků uprchly do Srebrenice, aby unikli bosenskosrbské armádě. Vojáci Republiky srbské (VRS) vedli kampaň etnických čistek pod vedením generála Ratka Mladiče, která měla vyhladit nesrbské obyvatelstvo.
Srebrenica byla prohlášena za „bezpečnou zónu“ chráněnou OSN, takže Bosňáci hledali útočiště v táboře, kde bylo umístěno 400 nizozemských mírových sil. Když však tábor obsadili srbské jednotky, početní nizozemští vojáci předali stovky mužů Srbům „bez jediného výstřelu“. Al Jazeera zprávy.
Tisíce dalších uprchly do lesa a později je shromáždily srbské síly.
Ženy a děti byly převezeny zpět na území ovládaná muslimy, ale podle odhadů OSN bylo bosenskými Srby popraveno více než 8 000 mužů, což mezinárodní soudy rozhodly jako genocidu. Mnoho z jejich těl stále leží v neoznačených hromadných hrobech téměř o dvě desetiletí později.
V roce 2011 byl Ratko Mladič zatčen a nyní je souzen za genocidu u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Proč nikdo nevstoupil?
Po masakru byla řada různých států a organizací kritizována za jejich nečinnost při předcházení genocidě.
V červnu 2014 soud v Haagu rozhodl, že za smrt 300 bosenských mužů jsou odpovědní nizozemští vojáci. Soud ale rozhodl, že vojáci mohou nést odpovědnost pouze za smrt těch mužů, které předal Mladičovým jednotkám, a nikoli za ty, kteří uprchli do okolních lesů.
Kontroverzní rozhodnutí přimělo Muniru Subasic, prezidentku skupiny „Matky Srebrenice“, aby dotázat se : 'Jak je možné říct jedné matce, že nizozemský stát je zodpovědný za smrt jejího syna na jedné straně drátu a ne za syna na druhé straně?'
Nově odtajněné dokumenty také odhalily politická rozhodnutí USA, Spojeného království a Francie v době před masakrem Pozorovatel uvádí, že dokumenty ukazují, že „Británie a USA se rozhodly obětovat Srebrenicu ve svém úsilí o mír“.
The Observer také tvrdí, že Spojené království a USA předem věděly o srbských plánech na dobytí Srebrenice, ale nedokázaly se o ně podělit s nizozemskými silami na zemi.
Malcolm Rifkind, tehdejší ministr zahraničí, nedávno tvrdil, že Srebrenica je „neudržitelná“ jako bezpečná oblast kvůli nedostatku sil OSN ve městě. Řekl Observeru: „Británie zvýšila svůj počet v Bosně a stejně tak Francie, ale ne ostatní. Mohou je nazývat bezpečnými oblastmi, ale musíte tam dát dostatek vojáků, abyste je zajistili.“
Jak se vzpomíná na Srebrenicu?
V Londýně, Cardiffu a Edinburghu se mají konat vzpomínkové bohoslužby organizované charitativní iniciativou Vzpomínka na Srebrenicu , která při této příležitosti obdrží od britské vlády další dar ve výši 1,2 milionu liber.
Dne 11. července se v Památníku a hřbitově Srebrenica-Potocari za oběti genocidy z roku 1995 v Bosně bude konat vzpomínkový akt. Bohoslužby se zúčastní hodnostáři a diplomaté z celé EU.
Velká Británie u této příležitosti rovněž předložila rezoluci Rady bezpečnosti OSN. O rezoluci se bude diskutovat 7. července a britský velvyslanec v Bosně Edward Ferguson to udělal řekl rezoluce „bude připomínat oběti genocidy ve Srebrenici a ty, kteří ve válce trpěli na všech stranách, a že podpoří další kroky k usmíření“.
Zprávy z Ruska mají tvrdil že srbský prezident Tomislav Nikolić požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby rezoluci vetoval kvůli nevhodné formulaci textu, přičemž Zprávy Sputnik také uvádí, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že britský návrh je napsán v protisrbském tónu a způsobil by větší třenice na Balkáně.