Stětí hlavy Petera Kassiga: video naznačuje bod obratu pro IS
Základní natáčení naznačuje, že Islámský stát je na útěku: pokud něco, hnutí se šíří
Vraždu Petera Kassiga vykreslili teroristé z Islámského státu stejným způsobem jako zabití jeho britských a amerických spoluvězňů začátkem letošního léta – ale existují rozdíly. Tyto rozdíly naznačují, že IS dosahuje kritického bodu obratu v tom, jak regionálně a globálně funguje.
Podle amerických a francouzských analytiků, kteří nové záběry zkoumali, se celá videoprodukce zdá méně profesionální a uspěchanější než dříve.
Sám Kassig, bývalý strážce armády USA, se možná pustil do boje: krev cákající na boty britského kata ‚Džihádi John‘ tomu napovídá.
Závěrečná scéna, která ukazuje, co se vydává za hlavu Petera Kassiga, je trhaně natočena na jednu kameru. Předchozí stětí hlavy IS bylo natočeno několika kamerami z několika úhlů, což dalo jejich propagandě profesionální vzhled.
16 minut před Kassigovou popravou poskytuje nesourodou historii IS – jak zdědil plášť Usámy bin Ládina a nyní přebírá značku al-Káida. Ke konci vyprávění vidíme soubor vězňů vyvedených ven, někteří drženi za vlasy a přinuceni klečet. Skupina bratrů IS bere nože a podřezává hrdla svému svěřenci.
Oběti byly identifikovány jako vojáci a letci nenáviděného alavitsko-šíitského režimu Bašára al-Asada. Dav IS se nijak nepokouší skrýt své tváře, i když rysy jsou zakryté, protože kamera hledí do přímého slunečního světla.
Vraždy se odehrávají v jiném terénu než na holém svahu u Raqqa, kde byli zavražděni John Foley, Steven Sotloff, David Haines a Alan Henning.
To naznačuje, že popravčí IS již nejsou v bezpečí v Rakce ani na předměstí Aleppa, kde, jak je známo, byli rukojmí nějakou dobu zadržováni. IS tedy již není tak neporazitelný, jak hlásá – nebo ano?
Mýtus o neporazitelnosti narušila bitva o Kobane na severosyrské hranici s Tureckem, kde to bojem zocelené kurdské syrské milice ztěžovaly celé měsíce. Kobane mělo poskytnout symbolické vítězství nad Kurdy, i když pro IS jako takový má malý strategický význam.
Kobane je hlavním městem jedné ze tří provincií, které si syrští Kurdové vyčlenili jako svůj vlastní samosprávný celek, podobný, ale oddělený od oblasti kurdské regionální vlády v Iráku.
Nová kurdská mapa byla skvěle popsána ve vynikající eseji Patricka Cockburna v London Review of Books . Vysvětluje, že IS je nyní zadržován v pásmu území táhnoucího se od severozápadu Sýrie podél říčních systémů Eufrat a Tigris až k přístupům k Bagdádu. Kombinace spojeneckých leteckých útoků a šíitských milicí na zemi – protože irácká armáda nyní téměř neexistuje – je vytlačila ze strategických cílů, jako jsou přehrady Mosul a Haditha a ropná pole Baglia.
Ale existuje jen malá vyhlídka na úplnou porážku IS na zemi. Jak Frank Gardner z BBC vyvozuje ze svých zpravodajských zdrojů, jeho síly mohou být opravdu bolet, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se s IS dokázaly vypořádat důvěryhodné pozemní síly iráckých a spojeneckých arabských jednotek. Jak se věci mají, tohle se prostě nestane.
Skutečným šokem pro USA a jejich západní spojence letos v létě nebylo objevení se samotného IS (nebo Isis/Isil), ale kolaps irácké národní armády – konkrétně útěk čtyř divizí v Mosulu na začátku června.
Američané se nyní snaží přestavět iráckou armádu, i když ve skromnějším a praktičtějším měřítku. Ale kvůli omezením uvaleným Obamovou administrativou to vypadá dost opuštěně. Výcvik je na úrovni brigády a výše; a Američané mají zakázáno pracovat v jednotkách a mezi jednotkami v boji – což je klíčové pro vysoce kvalitní výcvik.
Nejtvrdšími odpůrci Islámského státu na místě byly dosud irácké šíitské jednotky a milice a syrští Kurdové. Odtud plyne význam otrhaného, nesourodého videa ohlašujícího smrt Petera Kassiga.
Ukazuje, že zatímco IS má stále problém s některými vysoce nezávislými sunnitskými kmeny v Iráku, které odmítají jeho sadistické, sebezničující evangelium, nyní vidí šíitské síly jako svého hlavního protivníka v Iráku, regionu a ve světě.
Nové video hrozí dalšími útoky v ulicích měst západního světa. To má podpořit nízkotechnologické úsilí pyschopatů „osamělých vlků“, i když se nezdá, že by to bylo hlavní úsilí v teroristické kampani IS – alespoň prozatím.
Hlavní snahou je nyní šíření franšízy IS po celém regionu. V Egyptě je IS nyní spojen s Ansar Beit al-Maqdis, kteří vedli povstání proti režimu prezidenta Sisiho na Sinaji a ze západní pouště, tedy z Libye.
Zdá se, že IS v Jemenu uzavřel spojenectví s al-Káidou a Absar al-Sharia proti povstalcům Shia al-Houthi, kteří loni v září ovládli jemenské hlavní město Saná – prakticky bez povšimnutí světového tisku.
Válka v Jemenu vyvolává vážné vyhlídky, že IS je na cestě k úplnému sloučení s al-Káidou a dokonce s Muslimským bratrstvem ve zranitelných oblastech. V regionálním tisku se objevily náznaky, že IS se přesouvá k pákistánským Talibanu a kašmírským islamistickým skupinám v Indii.
To vše by mělo povzbudit mezinárodní mocnosti a agentury, jako je OSN, aby přišly s koherentní strategií. Ale jak jsme viděli na schůzce G20 minulý týden v Brisbane, nemohou nebo nechtějí.
Naléhavější je otázka uprchlíků na Blízkém východě a ve Středomoří, kde se krize zdá na pokraji přeměny v katastrofu. To je důvod, proč sbor korespondentů BBC - Mishal Husain, Lyse Doucet a Jeremy Bowen - v posledních dnech věnuje tolik pozornosti uprchlíkům v Kurdistánu a Libanonu.
Uprchlíci nyní tvoří třetinu populace v Libanonu, kde je vládnutí na bodu zlomu. Polovina syrské populace v posledních třech letech uprchla ze svých domovů. Mnozí ze vzdělané střední třídy a budou usilovat o odchod z Libanonu a Jordánska do Evropy, cestujíce přes nebo kolem břehů Středozemního moře.
Nikdy se nevrátí, řekl mi minulý týden vysoký britský diplomat v regionu.
