Tvrdý nebo měkký brexit: Jak bude dohoda nyní vypadat?
Jsou to pojmy, o kterých mluví každý, ale co znamenají a jak by mohly ovlivnit Spojené království?
Daniel Leal-Olivas / Getty
„Brexit znamená Brexit“, s oblibou říkávala Theresa Mayová. Jak fráze napovídá, Spojené království je na cestě k odchodu z Evropské unie, ale jak se to stane, je stále velmi nejisté – ještě více po všeobecných volbách minulý týden.
Mayová přivedla zemi k volbám, aby získala mandát pro to, co komentátoři obvykle označují jako „tvrdý“ brexit. Její neschopnost zajistit si většinu vyvolala spekulace, že místo toho skončíme s „měkkým“ brexitem.
Přesná tvrdost nebo měkkost by mohla mít hluboký vliv na Spojené království v nadcházejících letech.
Co je tvrdý brexit?
V podstatě se to všechno scvrkává na obchod. Pokud Spojené království nebude souhlasit s dohodou pokračující v „bezcelním“ obchodování na jednotném trhu EU, bude to považováno za rozhodnutí pro tvrdý brexit.
V extrémním případě by Spojené království mohlo odejít bez jakékoli dohody, buď proto, že vláda rozhodla, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda“, jak uvedl konzervativní manifest, nebo proto, že ji poslanci odmítnou při hlasování v parlamentu. . Případně by zbývající členové EU mohli nabídku dohody odmítnout.
V takovém případě by Spojené království obchodovalo s EU podle pravidel Světové obchodní organizace, jak to nyní činí Rusko a Brazílie. To by pravděpodobně znamenalo desetiprocentní clo na veškeré zboží, říká The International Business Times .
Mezi výhody tvrdého brexitu patří neplacení do rozpočtu EU, nepodléhání jejím regulacím a nastavení imigrační politiky.
Tento poslední bod je kritický. Vláda tvrdí, že veřejnost hlasovala pro brexit především proto, aby získala kontrolu nad britskými hranicemi. Vedoucí představitelé EU však soustavně tvrdí, že omezení volného pohybu a členství v jednotném trhu se vzájemně vylučují.
Nevýhoda, podle Úplný fakt , je, že opuštění bloku bez zachování volného obchodu riskuje přibližně 240 miliard liber exportu ročně, 44 procent z celkového počtu Spojeného království, a až čtyři miliony pracovních míst, které to podporuje.
Co je měkký brexit?
Měkký brexit by zahrnoval zachování většiny svých dohod o volném obchodování s EU.
Toho lze dosáhnout různými způsoby.
Jedním z nich by bylo vstoupit do Evropského hospodářského prostoru (EHP) jako plnoprávný člen jednotného trhu – tzv. „norský model“, který přijali i ostatní nečlenové EU Island a Lichtenštejnsko.
Nebo existuje „švýcarský model“, který zahrnuje členství v Evropské zóně volného obchodu (Efta), ale nikoli v EU nebo EHP. Toho je dosaženo prostřednictvím řady dvoustranných dohod s EU, které napodobují členství ve většině oblastí práva souvisejících s obchodem.
V obou těchto případech by Spojené království muselo přijmout volný pohyb osob, platit do rozpočtu EU a dodržovat pravidla EU, aniž by mělo možnost mluvit do toho, jak jsou vytvořeny.
V očích většiny ekonomů jsou to ceny, které stojí za to zaplatit za ochranu těchto milionů pracovních míst, stejně jako globální centrum finančních služeb v Londýně, které částečně závisí na „pasování“, což je systém, který firmám se sídlem ve Spojeném království umožňuje volně obchodovat. po celé Evropě.
Členství v EHP nebo Efta nemusí nutně zahrnovat členství v celní unii EU, říká Financial Times , což znamená, že zboží prodávané do bloku by podléhalo celním kontrolám a nákladným pravidlům „země původu“.
Zastánci tohoto přístupu tvrdí, že by přinesl ekonomické výhody a zároveň by Spojenému království umožnil osvobodit se od společných pravidel pro rybolov a zemědělství a také například od harmonizované bezpečnostní a daňové politiky.
Existuje třetí cesta?
Vláda si může „dát svůj dort a sníst ho“, řekl Oliver Letwin, který loni v létě krátce vedl jednotku pro brexit. BBC . David Davis, který byl znovu jmenován ministrem pro brexit v povolebním přeskupení, také říká, že si nepřeje „nevybavenou“ dohodu.
Takové uspořádání by mohlo zajistit bezcelní obchodování, alespoň pro některá klíčová odvětví, a zároveň dát vládě větší kontrolu nad imigrací, snížit vliv pravidel EU a evropských soudů a osvobodit Spojené království od většiny rozpočtových příspěvků.
Zda to členské státy EU udělí, se teprve uvidí.
Takový pakt by mohl vypadat jako ten, který uzavřela Kanada, která sníží většinu cel – v tomto případě odhadem o 98 procent – a zároveň odstraní většinu povinností spojených s členstvím v EU. Odsouhlasení této dohody však trvalo sedm let a na celém kontinentu čelila odporu.
Dalším modelem je ujednání s Tureckem, které je založeno na členství v celní unii s cílem obejít cla na konkrétní průmyslové zboží.
Jakákoli taková dohoda by však mohla trvat déle než 21 měsíců, které jsou k dispozici k vyjednávání, a vyžadovala by podporu kvalifikované většiny 20 zemí EU, pokud by byla provedena v rámci Brexitu. Pokud by to přišlo později, stále není jasné, zda bude potřebovat jednomyslnou podporu. Spojenému království by to také zabránilo uzavírat vlastní obchodní dohody například s Austrálií, USA nebo Kanadou.
Ať už bude zvoleno jakékoli řešení, obchodní skupiny požadují přechodnou dohodu o prodloužení stávajících pravidel EU na období, pokud obchodní dohoda nebude uzavřena do doby, kdy Spojené království formálně opustí EU v březnu 2019.
