Vyšetřování Marka Duggana: Policie musí znovu získat důvěru veřejnosti
Před 30 lety by veřejnost neměla problém uvěřit policejní verzi událostí. Už ne
V DOBĚ, kdy vyšetřovací porota Marka Duggana zprostila obvinění policie, která v srpnu 2011 zastřelila 29letého otce šesti dětí smíšené rasy, bude stále naléhavější otázka v mysli veřejnosti: „Kdo nyní bere slovo policie? důstojník jako evangelium?“
Vyšetřovací porota to do jisté míry udělala tak, že většinou osm ku dvěma shledala Duggana (policejní policie v době jeho smrti údajně hlavního hráče ve válčení ozbrojených gangů), že byl zákonně zastřelen.
Ti, kdo nejhlasitěji tvrdí, že policii nelze věřit, že řekne pravdu, jsou rodina, blízcí přátelé a příznivci Duggana, kteří po rozsudku ve vyšetřování zneužili a strkali porotce a vyvolali před soudem tak rozzlobenou bouři, že vysoký důstojník Scotland Yardu prohlášení nebylo slyšet.
Odmítnutí verdiktu se vztahuje i na Tottenham, kde Duggan žil. Dnes v ulicích severního Londýna panuje křehký klid.
Jiní v dálce, kteří možná sledovali vyšetřovací řízení nanejvýš z poloviny, se pravděpodobně cítí poněkud rozporuplně. Jak se stalo, že zbraň, kterou měl Duggan údajně v držení, když ozbrojená policie zastavila taxík, ve kterém cestoval, byla nalezena 20 stop daleko na druhé straně plotu, když ji nikdo neviděl odhozenou? Jeden očitý svědek řekl, že když se Duggan vynořil z auta, zdálo se, že je na pokraji kapitulace. Přesto byl zastřelen.
Před třiceti lety by Velká britská veřejnost neměla problém věřit policejní verzi událostí. Mohly tam být nějaké neuspořádané konce, ale ty by byly v momentálním zmatku považovány za přirozené. Duggan by – mimo své nejbližší okolí – byl propuštěn jako zločinec, který si přivodil smrt na vlastní hlavu. Pravděpodobně by se ulevilo, že byl odstraněn muž, který policisté označili za vysoce nebezpečného.
Ne tak teď. Příliš mnohokrát – zastřelení Brazilce Jeana Charlese de Menezese; zatčení učitele Bristolské školy Christophera Jefferiese pro podezření z vraždy; a samozřejmě střelba na Duggana – bylo zjištěno, že policie vydala něco, co by se v nejlepším případě dalo nazvat nesprávná prohlášení. Penny klesla s mnoha v širší, zákony dodržující veřejnosti, že ne všichni policisté (nebo dokonce jejich síly) jsou tak čestní a čestní, jak si ti vychovaní v éře Dixona z Dock Green mohli kdysi věřit.
Samozřejmě vždy existovali ohromení policajti (v minulých dnech propouštěni jako ‚shnilá jablka‘). Policisté, kteří lžou, jsou však nyní mnohem pravděpodobněji odhaleni, protože veřejnost je méně důvěřivá a také proto, že „občanská žurnalistika“ využívající videa a nahrávky z mobilních telefonů často ukazuje zcela odlišnou stránku příběhu.
Shodou okolností, jak uvádí Daily Telegraph dříve se amatérský fotograf, který vyfotil dopravní nehodu v Gloucestershire, střetl s policejním seržantem, který se mu zmocnil fotoaparátu a týral ho a vyhrožoval mu. Teď tě škrábneme a udělám ti ze dne peklo, protože budeš v cele celý den. Pravděpodobně udělám to, že vás požádám o vzetí do vazby. Tyto hrozby byly prošpikovány nadávkami. Aniž by to nepříliš důvtipný policista znal, fotograf jeho slova nahrával. Teď je to seržant, ne občan, kdo čelí hudbě.
Takové incidenty snižují respekt a důvěru v policii. Ještě jsme neslyšeli výsledek aféry Plebgate – bývalý ministr kabinetu Andrew Mitchell obviňuje policii v Downing Street, že mu vložila slova do úst v nyní notoricky známé epizodě o kole a branách – ale důstojníci z Midlands již byli odhaleni za lhaní, když v aktu sebeobrany vzal Mitchell na schůzku s nimi skrytý magnetofon.
Existuje prastará značka „Kdo hlídá stráže“? Poprvé byla vyslovena před 2000 lety latinskými slovy: ‚Quis custodiet ipsos custodes?‘ Připisovaná Juvenalovi, původ otázky leží ve filozofii Platóna a Sokrata. Platí jako vždy. Pokud se ti, kdo prosazují zákon, chovají, jako by byli nad ním, jakou ochranu má kdo před svévolným zneužíváním a špatným zacházením – ať už jsou to ministři kabinetu nebo mladí černoši, kteří se zastavili a prohledali v ulicích Tottenhamu?
Vyšší důstojníci nejsou (celkově) žádní hlupáci. Sir Bernard Hogan-Howe, metropolitní komisař, oznámil, že se okamžitě setká s představiteli komunity v Tottenhamu. Ale přísliby, že jsme se poučili, jsou standardním postupem a již se nevymývají. Policejní lídři nyní musí nejen myslet vážně, co říkají, ale také to prosazovat. Hezká slova jsou k ničemu, pokud je nedoprovází činy a – v tomto případě – opravdová změna srdce.
