Běloruské protesty: zasáhne Rusko, aby zachránilo „posledního evropského diktátora“?
Minsk se obrátil na Moskvu o podporu uprostřed násilných protestů kvůli údajnému zmanipulování voleb
Minsk se obrací s žádostí o podporu do Moskvy, protože hněv nad volebními machinacemi stále narůstá
Getty Images
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko údajně požádal svého ruského protějšku Vladimira Putina o podporu, protože veřejné nepokoje stále rostou kvůli údajnému zmanipulování voleb v bývalém sovětském státě.
Demonstranti zaplavili ulice Minsku a několika dalších měst po celém Bělorusku v důsledku hlasování dne 8. srpna, kdy se Lukašenko (na snímku nahoře s Putinem) držel moci uprostřed rozšířená tvrzení o volebních podvodech .
Lukašenko tvrdí, že mu Putin nabídl komplexní pomoc k zajištění bezpečnosti jeho země, ale učenci předpověděli, že dny běloruského vůdce v úřadu jsou sečteny. Forbes hlásí, že Putinův režim po mnoho let hladově sledoval Bělorusko – dal tedy Lukašenko právě Moskvě záminku k anektování vnitrozemské bývalé sovětské republiky?
Co se stalo?
Ostře napadené volby na začátku tohoto měsíce zaznamenaly nepravděpodobných 80,1 % hlasů, které získal Lukašenko, který je u moci od roku 1994 a je běžně označován jako poslední evropský diktátor.
Jeho hlavní rivalka, Světlana Tichanovskaja, získala jen 10,12 % navzdory optimistickým prognózám pro bývalou učitelku. Naproti tomu se zdálo, že Lukašenkova podpora po jeho chabé reakci na koronavirovou krizi a stagnující ekonomiku slábne.
Kontroverzní výsledek hlasování vyvolal masové protesty po celé zemi, přičemž shromáždění v hlavním městě Minsku včera přilákalo kolem 200 000 lidí, Reuters zprávy.
CNBC dodává, že někteří z demonstrantů mávali červenobílou vlajkou používanou Běloruskem před Lukašenkovým nástupem k moci a skandovali Lukašenko odstoupit a my nezapomeneme ani neodpustíme.
Protesty se setkaly s brutální silou ze strany úřadů, přičemž nejméně dva demonstranti byli údajně zabiti a tisíce dalších zadrženy.
Jak Rusko zareaguje?
Rusko a Bělorusko udržují úzké formální vztahy od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, kdy v roce 1999 vytvořily dvoustrannou nadnárodní organizaci Svazový stát.
Lukašenko apeloval na Rusko, aby pomohlo potlačit protesty, a varoval, že dopad nepokojů by se mohl rozšířit za běloruské hranice, Opatrovník říká.
Je potřeba kontaktovat Putina, abych s ním teď mohl mluvit, protože už to není hrozba jen pro Bělorusko, řekl v sobotu Lukašenko podle státní tiskové agentury Belta. Obrana Běloruska dnes není nic menšího než obrana celého našeho prostoru, unijního státu... ti, co se toulají ulicemi, tomu většina z nich nerozumí.
Prezident v neděli v Minsku oslovoval své příznivce a tvrdil, že jednotky NATO jsou u našich bran.
Litva, Lotyšsko, Polsko a naše rodná Ukrajina nám nařizují uspořádat nové volby, pokračoval a dodal, že Bělorusko jako stát zemře, pokud se budou konat nové volby.
Jeho žádost o ruskou pomoc přichází jen několik týdnů poté, co Lukašenko výrazně zatížil vztahy mezi Moskvou a Minskem, když tvrdil, že Kreml posílá do Běloruska žoldáky, aby svrhli vládu.
Jak by vypadala ruská intervence?
Není jasné, co přesně Lukašenko od Putina chce, ale někteří komentátoři vyjádřili obavy, že Bělorusko mohlo dát Rusku zelenou k intervenci, říká Forbes.
Lukašenko ve svém sobotním prohlášení tvrdil, že Rusko souhlasilo s tím, že na první žádost bude poskytnuta komplexní pomoc k zajištění bezpečnosti Běloruské republiky.
Ale podle Ústav pro studium války Běloruská státní média upravila svou zprávu o Lukašenkově prohlášení ve 21:45 místního času a vložila komentář, že Lukašenko pozve ruské síly pouze „v případě vnějšího vojenského ohrožení“.
Mezitím, The Moscow Times tvrdí, že Putin nechce zasahovat do situace v Bělorusku.
Kreml byl opatrný, pokud jde o zjevnou podporu Lukašenka slovem nebo skutkem, uvádí list, který uvádí, že ruská média otevřeně informovala o policejním zneužívání v Bělorusku, zatímco prominentní státníci veřejně vyzývali Rusko, aby Lukašenka opustilo.
To je na hony vzdáleno rétorice a činům, které předcházely vojenské intervenci Moskvy na Ukrajině v roce 2014, kdy ruští představitelé a učenci označili demonstranty za protiruské fašisty a jejich novou vládu za juntu.
Nicméně, dodává Reuters, Rusko pravděpodobně bude pozorně sledovat pokračující protesty, protože Bělorusko hostí ropovody, které přepravují ruské energetické exporty na Západ, a Moskva ho považuje za nárazníkovou zónu proti NATO.
