Jak a kdy Slunce zemře?
Změna klimatu je velmi reálnou hrozbou, ale pro lidstvo čeká jistější konec
Venuše procházející před Sluncem
NASA/JAXA
Obavy z toho, kolik času lidstvu zbývá na Zemi, byly zesíleny obavami ze změny klimatu, ale výzkum říší mimo naši planetu nabízí definitivní konečné datum: smrt Slunce.
Slunce je staré asi 4,6 miliardy let, podle odhadů založených na stáří jiných objektů ve Sluneční soustavě, které vznikly přibližně ve stejnou dobu. Pro představu, kdyby bylo stáří Země (více než 4,5 miliardy let) stlačeno do 24hodinového dne, lidé by zabírali maximálně poslední sekundu, říká Živá věda .
A na základě pozorování jiných hvězd astronomové předpovídají, že Slunce dosáhne konce svého života asi za dalších deset miliard let.
Ale jak se to stane a budou lidé poblíž, aby to všechno viděli?
Kdy začne Slunce umírat?
Vědci se domnívají, že Slunce má ve svém jádru pravděpodobně dostatek vodíku pohánějícího jadernou fúzi, aby mohlo dále svítit, jak tomu bylo po dalších asi pět miliard let.
Nakonec se téměř všechen vodík v jádře Slunce sloučí do hélia. V tu chvíli už Slunce nebude schopno generovat tolik energie a začne se hroutit pod svou vlastní vahou.
co se stane potom?
Když Slunce začne umírat, bude se zvětšovat a mírně chladit a změní se v to, co astronomové nazývají červeným obrem.
Skořápka kolem jádra se rychle zahřeje a začne fúzovat vlastní vodík, což je začátek fáze rudého obra, řekl VOA Michael Kirk, vědec z Goddard Space Flight Center NASA. Svět vědy .
Jak tato fáze postupuje, jádro se bude nadále zahřívat a nakonec začne tavit helium na uhlík, čímž se vytvoří značné množství tepla a ještě více se nafouknou vnější vrstvy.
Vědecký výzkum také naznačuje, že červený obr se bude nadále rozšiřovat a zvětšovat, dokud nepohltí Merkur a Venuši a možná i Zemi.
Jak dlouho bude proces trvat?
Vědci se domnívají, že celý proces, který zahrnuje počáteční kolaps, spálení vodíkového pláště a fázi rudého obra, bude trvat jednu miliardu až 1,5 miliardy let.
Poté, co Slunce vyčerpá své dostupné palivo (vodík a helium) ve svém jádru a ve slupce kolem jádra, zhroutí se samo do sebe. Vnější vrstvy se podle Kirka z NASA odrazí od hustšího jádra a rozšíří se do planetární mlhoviny.
Studie zveřejněná v časopise Astronomie přírody naznačuje, že tato planetární mlhovina bude jasně osvětlena asi na 10 000 let tím, co by pak bylo zbývajícím malým kompaktním jádrem Slunce, známým jako bílý trpaslík.
Když je Slunce bílým trpaslíkem, většina sluneční soustavy bude stále kolem. Merkur, Venuše a možná i Země budou pryč, ale Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun přežijí a budou nadále obíhat kolem Slunce.
Jako bílý trpaslík už Slunce nebude produkovat energii prostřednictvím jaderné fúze, ale bude obsahovat obrovské množství uloženého tepla ve velmi malém objemu, říkají vědci. Ve skutečnosti bude většina hmoty Slunce omezena na objem, který není o moc větší než Země.
Jako takový bude pomalu chladnout. Potrvá ještě mnoho miliard let, než se ochladí z počáteční teploty stovek tisíc stupňů na současnou teplotu a níže. Ale nakonec pozůstatek Slunce pomalu zmizí z dohledu a stane se z něj takzvaný hnědý trpaslík – chladící, mrtvý zbytek hvězdy.
Co se v této době stane s lidmi?
Vědci se domnívají, že – pomineme-li klimatické změny – lidstvu zbývá asi jedna miliarda let, protože každou miliardu let se jas Slunce zvyšuje asi o 10 %.
Obyvatelná zóna, kde může na povrchu planety existovat kapalná voda, a tedy i lidé, je v současnosti asi 0,95 až 1,37 násobek poloměru oběžné dráhy Země.
Tato zóna se bude i nadále pohybovat směrem ven, jak Slunce zvyšuje svou jasnost. V době, kdy bude Slunce připraveno stát se červeným obrem, bude Mars uvnitř zóny již nějakou dobu, říká Live Science.
Země se mezitím upeče a změní v parní lázeň planety, jejíž oceány se vypařují a rozkládají na vodík a kyslík, dodává web.
Není překvapením, že to učiní Zemi pro lidi neobyvatelnou.
