Jak se rozvinul skandál s praním špinavých peněz v Estonsku
Bloomberg odhaduje, že mezi lety 2008 a 2015 protekl centrální bankou země 1 bilion dolarů
Kasper Palsnov/AFP/Getty Images
Banky podnikající v Estonsku zpracovaly v letech 2008 až 2015 více než 1 bilion USD v nerezidentních přeshraničních transakcích.
Reuters uvádí, že čísla odrážející možný rozsah praní špinavých peněz v Estonsku se v posledních několika měsících postupně objevují.
V září dánská Danske Bank v interní zprávě odhalila, že platby v celkové výši 200 miliard eur, z nichž velkou část označila za podezřelé, byly v letech 2007 až 2015 přesunuty přes její estonskou pobočku.
Skandál vedl k odstoupení generálního ředitele Danske a přiměl regulátory v celé Evropské unii, aby zpochybnily dohled nad finančním sektorem bloku.
Ale zatímco se Danske stal téměř synonymem pro praní špinavých peněz, objevují se stále větší známky toho, že představuje pouze malý kousek evropského stroje na špinavé peníze, říká Bloomberg .
Danske skandál ohromil Evropu, když se region potýká s jasnými známkami široce rozšířeného zneužívání, při kterém významné banky opakovaně zavíraly oči před pohybem podezřelých finančních prostředků, říká tisková agentura.
Skandál se také netýká pouze historických případů.
V květnu údaje estonské finanční zpravodajské jednotky (FIU) ukázaly, že v letech 2012 až 2016 bylo prostřednictvím bank v zemi vypráno více než 13 miliard dolarů.
Sven Stumbauer, výkonný ředitel poradenské společnosti AlixPartners se sídlem v New Yorku, říká, že odhalení hovoří spíše o systémovém problému pro Pobaltí, které se velmi snažilo stát se centrem soukromého bankovnictví pro východní Evropu.
Hrozí, že skandál zasáhne i severské bankovní instituce, které ve velké míře působí na Balkáně.
Po středečním odhalení Bloombergu se švédské SEB a Swedbank, které obě provozují bankovní operace v Estonsku, obchodovaly o 5,4 % a 7,2 % níže.
