Murrayho „menší zázrak“ zpečetil vítězství Velké Británie v Davisově poháru
Měsíční pauza dělá britské jedničce na světě dobře, protože vyhraje tři zápasy ve třech dnech

Getty Images
Andy Murray se tento víkend vrátil na tenisový kurt poprvé od narození své dcery a zaznamenal tři výhry ze tří, aby zajistil postup úřadujícím daviscupovým šampionům Velké Británie do dalšího kola letošního ročníku.
Murrayho 'menší zázrak', jako Simon Briggs v Daily Telegraph popsal, vyvrcholilo výhrou 4 hodiny a 54 minut nad Japoncem Kei Nishkori v nedělním závěrečném utkání dvouhry.
Britská jednička nakonec zvítězila 7-5, 7-6, 3-6, 4-6, 6-3 v birminghamské Barclaycard Areně, ale ne dříve, než se prosadil.
V zápase na houpačce získal Murray výhodu dvou setů, než se světová šestka vrátila zpět na úroveň. Když se Nišikori v úvodní hře závěrečného setu zlomil, „zdálo se, že se hybná síla mohla výrazně změnit,“ uvedl. The Independent je Paul Newman.
Murray však odpověděl „typickým způsobem se skřípěním zubů“, aby vyhrál další tři hry.
Výkon je o to pozoruhodnější, že Skot od porážky s Novakem Djokovičem v lednovém finále Australian Open v soutěži nezvedl raketu a neočekávalo se, že nastoupí ve všech třech zápasech.
'Moje tělo je teď velmi bolavé.' Tento víkend jsem toho zažil hodně,“ řekl poté Murray. „Přihlásil jsem se dobrovolně na všechny tři dny a možná jsem chtěl vyhrát až příliš. Začínal jsem být frustrovaný, když jsem nevyužil příležitosti, které jsem měl mít.“
Leon Smith, britský kapitán, řekl, že „nebyl ztracen slova“.
Dodal: „Je to muž z oceli, že? To, co Andy dokázal, bylo úžasné, protože nehrál od finále Australian Open.“
Pozornost se již obrátila k dalšímu britskému soupeři, Srbsku, a vyhlídce na strhující střet mezi Murraym a Djokovičem v Bělehradě jen týden po Wimbledonu.
'Je to těžký zápas mimo domov.' To jim dává mírnou výhodu a remíza přichází v těžkém období roku,“ řekl hráč.
Neměl by se však bát, říká Simon Briggs v Telegraphu. Pro Murrayho to bylo 14. vítězství v řadě v Davis Cupu, dvouhře i čtyřhře, čímž překonal rekord Freda Perryho a dokázal, že právě v této soutěži je nejpůsobivější.
„Když [Murray] hraje za kolektiv, zdá se, že má přístup k jiné části sebe sama, než je ta, která je k dispozici 12 měsíců v roce,“ píše. 'Na rozdíl od mnoha elitních sportovců působí jako muž, kterému skutečně záleží na blahu svého okolí, a možná proto mu tato soutěž tak vyhovuje.'