Obavy Amandy Knoxové z útěku: má právo se obávat
Více než šest let po smrti Meredith Kercher se Amanda Knox chystá odhalit svůj osud
2011 Getty Images
FLORENCIE – Je nápis na zdi pro Amandu Knoxovou? Zřejmě si to myslí i ona. Šestadvacetiletá Američanka se v současné době odvolává proti odsouzení za vraždu Meredith Kercher z roku 2007 nedávno italskému novináři napůl žertem řekla, že byla připraven stát se uprchlíkem pokud bude 30. ledna odsouzen.
Zdroje blízké obhájcům se svěřují, že se také obávají, že by to nemuselo dopadnout podle jejich představ. Nepomohlo ani to, že Knox ignorovala prosby svých právníků, aby odcestovala ze Seattlu a zúčastnila se soudu ve Florencii – místo toho poslala e-mail – ani to, že opakovaně žádala o setkání s Kercherovými, ale jejich právník to tvrdě vyvrátil a navrhl, aby se chovala spíše jako obžalovaná. Pak si založila nový blog a začala bezstarostně odpovídat na komentáře – naposledy zveřejnila přiznání, že kdysi před odjezdem do Itálie předstírala vloupání jako aprílový žert (zinscenované vloupání je klíčovou součástí případu proti ní Sjela kola z Knoxova stroje pro styk s veřejností, když je nyní v bezpečí v Seattlu? Možná je bude brzy znovu potřebovat, protože tato výzva se radikálně liší od první v roce 2011 což vedlo k jejímu zproštění viny, které však bylo tvrdě kritizováno a nakonec začátkem tohoto roku zrušeno italským nejvyšším soudem. Existují tři dobré důvody, proč je tato zkouška jiná – a proč má Knox důvod být nervózní:
Za prvé, právníci jejího spoluobžalovaného Raffaela Sollecita distancovali jeho obhajobu od Knoxovy. Možná jí kartáčoval vlasy a čistil uši, ale z lásky k Amandě by nezabíjel, řekla porotcům v závěrečných řečech začátkem tohoto měsíce jeho právník Giulia Bongiorno. Vypněte Amandu, řekla. Raffaele není Amandina druhá polovina.
Zadruhé, nekompromisní perugský prokurátor Giuliano Mignini se držel dál od Florencie. Bez něj u soudu jako vhodného padoucha už nevinný Američan v cizině, kterého vypráví zlotřilý žalobce, už nedrží vodu. Florentský žalobce Alessandro Crini distancoval státní případ od vždy kontroverzního kuchyňského nože, který mohl, ale nemusel být vražednou zbraní. Rovněž dal méně důvěry teorii „sexu, která se pokazila“, která byla ústředním prvkem případu obžaloby v prvním procesu. Místo toho zvažoval všechny důkazy jako celek. Možná došlo ke hádce o chybějící peníze a hygienu, řekl, ale na motivu nezáleží: vraždy se neustále dějí z banálních důvodů. A odsouzení se odehrávají na mnohem méně důkazech.
Za třetí, přísný florentský soudce Alessandro Nencini zkrotil veškeré dovádění právníků, veřejnosti a médií. Tentokrát se nekonají žádné procházky pachatelů s praskajícími žárovkami. Ať už odvolání skončí, nikdo nemůže tvrdit, že tento proces nebyl profesionálně řízen. Pokud bude Knox zproštěna viny, její Damoklův meč je pryč. Má život, i když navždy poznamenaný šestiletým utrpením. Sollecito mohl dokončit studium na univerzitě ve Veroně. Pokud by byl Knox odsouzen, nikdy by nemohl navštívit Itálii, aniž by byl zatčen za vraždu. Ale co se stane, když zůstane v Seattlu? Není stoprocentně jisté, že by italská vláda požádala o její vydání: nepožádala například v případě 22 agentů CIA odsouzených v případu vydání Abu Omara dokonce ačkoli o to požádal státní zástupce. Pokud Itálie požádá o vydání, cesta je dlouhá. Za prvé, italský nejvyšší soud musí potvrdit rozsudek z 30. ledna, než bude možné podat jakoukoli žádost o vydání. Pak je potenciální kámen úrazu ve Štrasburku, kde Knoxovi právníci podali stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Teprve až se to vyřeší, bude žádost pravděpodobná. Ale vyhověli by jí Američané? Tady je extradiční smlouvu mezi oběma zeměmi. Jakákoli žádost z Itálie by šla na americké ministerstvo spravedlnosti o test dostatečnosti a poté na americké státní zastupitelství se zatykačem. Konečné rozhodnutí však leží na ministerstvu zahraničí, které vezme v úvahu otázky politiky a diplomacie, stejně jako čistě právní případ. Pokud bude odsouzení potvrzeno, rodina Kercherových bude bezpochyby chtít spravedlnost. Jednou z možností je, že by Itálie mohla souhlasit s jejím pobytem ve Státech, dokud tam bude uvězněna. Pokud by Knox vycítila, že to nejde podle jejích představ, mohla by uprchnout do jihoamerické země bez politiky vydávání. Sollecito zajistil své sázky tím, že si zřídil domov daleko od domova v Dominikánské republice, oblíbené lokalitě Italů s právními problémy.
Bez ohledu na rozhodnutí o odvolání bude Knoxovo pátrání po svobodě pokračovat, ať už jako nevinný, který se snaží rozptýlit mrak podezření, nebo jako uprchlík doufající, že se vyhne trestu. Ať tak či onak, pro Meredith Kercher je to drsná spravedlnost.
